0,00 Kč

Na cestě 18. 10. 2021 jak den špatně začal a šťastně končil

Ráno jsem si pěkně nabalila věci do tašek a pytlů. Už se zase začínám stěhovat. Táhnu je cestou ze schodů, když v tom se objeví mužík, co je zřejmě majitel. Popadne moje věci a všechno mi snese až k autu. Ještě, že jsou na světě hodní muži. Ještě chudák netuší, co ho to ráno čeká, on ani já. Sedám do auta, startuji, startér nic. Volám na něj, jestli by mě neroztlačil z kopce, že to pak nastartuje. Kouká do motoru, rumpluje s klíčkem a nic. „To chce doktor!“ Snaží mi vnutit svou myšlenku. Ne nebere jako odpověď. Doktor! Bere do ruky telefon.

„No many:“, vzpírám se.

„Many no problém, little, jenom 10 Euro!“

Tomu tak budu věřit!

No to jsem teda zvědavá, jestlipak já se dostanu domů! Nutí mě nastoupit k němu do auta. Zamykám svoje auto. Ukazuje mi, že se tu nekrade. No…. Jede jako šílenec do servisu ani ne půl kilometru daleko.

Doktor si přijede pro auto za hodinu. Kupodivu když dorazí, roztlačí auto. Motor chytne a bez problému odjede. Ach jo.

Byla jsem domluvená u Evy Prifti, české pěstitelky oliv a výrobkyně olivového oleje, že se dopoledne stavím. Přesouváme to na PO SIESTĚ.

Siesta končí v 5 hodin. Ve třičtvrtě na pět, ťuká tichounce na dveře majitel vily. Auto je opravené!

Otvírám dveře. Na chodbě stojí zcela zkroušený s nešťastným výrazem ve tváři.

„Auto OK, ale-.expensive, drahé.

A tak mne v Řecku zbavili poslední hotovosti. Drahá oprava vyšla asi tak na třetinu ceny v Čechách. Ale AUTO JE OK! Startuje. Tiše a nenápadně si mnu ruce.

Jedeme na výlet. Přidává se ke mně pán a paní z Moravy, co přiletěli včera, mají pronajaté auto. Tam se vejdeme všichni. V tom mém, pojízdném opravdu není místo.

A jak ten den špatně začal, krásně končil. Eva Prifti nás přivítá s manželem a s úsměvem na tváři. Zve nás ke stolu. Nabízí nám čerstvý chleba s olivovým olejem, naložené olivy, kumguaty a vlastní moc dobré víno.

Směje se, že to je dobře, že jsme přijeli odpoledne, protože teď je čerstvý chleba.

 Zkuste to někdy, chleba s kvalitním olivovým olejem, jen tak. Je to paráda!

Nadšeně nám vypráví o tom, jak olivy sklízí ručně. A pardon, tady se musím opravit, sítě na spadávání oliv jsou na Korfu až od 80. let minulého století. V sítích olivy hnijí a moc se nepřebírají, kdežto rukama žádné špatné neprojdou.

Večer končí báječným povídáním, kdyby nás nežrali komáři, sedíme tam doposud. To trošku přeháním. Ale měli bychom si pořád co povídat.

Tak, možná si říkáte, že dělám moc reklamy? Dobré věci si reklamu zaslouží. Najděte si Evu na FB, Evoilino. A až sem pojedete, můžete se přesvědčit na vlastní oči a chuťové buňky. Letím si koupit chleba….

 

A je tu nový den, zase se stěhuji. V noci se mi zdálo, že mi ukradli v Německu auto….

Fotogalerie z Korfu

x.jpg

S Evou Prifti 18. 10. 2021 (2).jpg

S Evou Prifti 18. 10. 2021 (1).jpg

S Evou Prifti 18. 10. 2021 (3).jpg

S Evou Prifti 18. 10. 2021 (4).jpg

Přidat komentář

Přehled komentářů

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.